.

Něco o nás

Náš region

TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO leží na severovýchodě České republiky. Jeho hranice se táhnou od Bohumína po celé délce česko - polské státní hranice až k nejvýchodnějšímu místu ČR - Hrčavě - která leží v bodu, kde se stýkají hranice polské, české a slovenské republiky. Dále pokračují po linii česko - slovenské státní hranice, sledují řeku Morávku až k jejímu vtoku do řeky Ostravice u Frýdku - Místku. Celé území na pravém břehu Ostravice patří k Těšínskému Slezsku včetně té části města Ostravy, která je dále uzavřena ústím řeky Ostravice do řeky Odry. Ta opouští Českou republiku u Bohumína. Přestože rozloha Těšínského Slezska je pouze 1,6 % rozlohy České republiky, je velmi bohaté na různé typy krojů. V Moravskoslezských Beskydech najdeme starobylý gorolský kroj, který od 16.století zůstal téměř beze změn, i kroj jablunkovských měšťanů, který má barokní prvky. V Podbeskydské pahorkatině, kolem města Těšína, se nosil tzv. těšínský kroj s bohatými stříbrnými šperky. V nížinné části Těšínska, kolem Orlové, byl typický kroj s širokou sukní a mnoha spodnicemi, tzv. orlovský kroj. A protože v této části Těšínska je ještě dnes dolováno černé uhlí, objevuje se zde také havířská uniforma. Sousedství a dlouhodobý společný historický vývoj Těšínského Slezska s polským etnikem zanechalo své stopy v nářečí, zvycích i tancích na obou stranách hranice. Národopisný soubor OLŠINA předvádí ve svém programu všechny typy krojů, dětský národopisný soubor OLŠINKA se zaměřil na dětské kroje z mateřského města Orlové.

Naše město

ORLOVÁ Národopisný soubor Olšina a dětský národopisný soubor Olšinka působí ve městě Orlová, které bylo v 19.století centrem nížinného Slezska. První zmínky o Orlové jsou z r.1223. Do doby nalezení uhlí v r. 1817 byla zemědělskou obcí. Pak nastal prudký rozvoj . Do Orlové se začali za prací stěhovat lidé ze Slezska, Čech, Slovenska i Haliče. Rozvíjela se stavba bytů v tzv.hornických koloniích, škol i úřadů. Vznikaly různé dělnické spolky, ve kterých se začalo rozvíjet kulturní a sportovní dění. Útlum nastal po 2.světové válce, kdy díky ložiskům uhlí a jejich dalšímu dolování bylo rozhodnuto o zaniknutí obce. Díky patriotizmu vedení města se však hledaly nové lokality, kde by bylo možno stavět byty pro stále přibývající horníky. Byly nalezeny na kamenném podloží obce Lutyně. Zde se v 60.letech 20.století začínají stavět panelové domy pro horníky a jejich rodiny, kteří přicházejí za prací z celé republiky. Díky této vysoké migraci obyvatelstva žije dnes v Orlové mnoho lidí, jejichž kořeny jsou odjinud. Neznají historickou minulost města a svůj vztah k městu si postupně vytvářejí. Dnes má Orlová asi 35 000 obyvatel a díky útlumu dolů i problémy s jejich zaměstnaností. A protože lidové písně, tance a zvyky jsou součástí historie, hledají soubory zapomenuté tradice a přivádějí je na jeviště.

Náš soubor

OLŠINA Národopisný soubor Olšina začal pracovat v listopadu r.1987. Jeho členskou základnu tvoří asi 30 členů ve věku 15 - 50 let. Ve svém repertoáru zpracovává tance, písně a zvyky celého Těšínského Slezska, především však Orlovska. Nezapomíná také na svérázný havířský folklor. Za 15 let svého působení předvedl staré lidové tradice po celé České republice. Vystupoval na významných mezinárodních festivalech ČR v Klatovech, Dolní Lomné, Strážnici i v Rožnově pod Radhoštěm, ale nezapomínal na diváky v Rumunsku, Srbsku, Řecku, Francii, Polsku nebo Chorvatsku. Sám je garantem folklorní části celoměstských kulturních a sportovních slavností. Podílel se na projektu Ministerstva kultury a Ústavu lidové kultury, kdy ve spolupráci s Českou televizí byly zrekonstruovány staré zápisy tanců z Orlové a společně s dalšími tanci z Čech, Moravy a Slezska vydány na videozáznamech. Ze svého repertoáru nabízí tance z Moravskoslezských Beskyd v gorolském kroji, odkud pochází nejstarší dochovaný tanec Ovjenžok, i slavnostní tance z bohatého Jablunkova. Nejvíce tanců však nabízí z Orlovska. Jsou to tance řemeslnické, milostné i havířské, které svým zemitým humorem a lyričností upoutávají diváky. Ve svých tanečních pásmech předvádí svatební zvyky, vojenské písně i staré slezské vánoční koledy. Od r. 1994 spolupracuje s cimbálovou muzikou Opavští hudci, která přivádí na jeviště také písně sousedního Opavského Slezska. Od r. 2007 spolupracujeme také s dětskou cimbálovou muzikou Olšinka, která nám vypomáhá při různých vystoupeních.

Design